Pojï se mnou malá dívenko
já cestu stejnou mám
dokonce i tvé rodièe
velmi dobøe znám
pùjdem spolu tímto lesíkem
a jsme tam coby dup

dívenka slepì uvìøí
s ním na cestu se dá
netuší však vùbec
s kýmpak tu èest má

když najednou v pùli cesty
dìdek po krku ji chmát
a slizce zabreptal:
takový mám rád

to mu však už
z pod kabátu
èouhá rudej
macek
dìdek káže
hlasem knìze:
vykouøíš mi
klacek

po rázných tìchto slovech
klesla pod ní kolínka
dìdek rychle zasáhl
dodìlá ji holínka

dìdek už si kleká
vyhrnuje sukýnku
tím velkým tvrdým chorošem
trhá malou prcinku

pìstmi tluèe do tìlíèka
matlá si ho v hovínku
pod kníry si prozpìvuje
to je jízda božínku.