Satane smiluj se nad dlouhou mojí bídou!
Ó, ty, jenž nejvíc znáš Ó archandìli hnìvu
jsi zavržený bùh zbavený chvalospìvu
jak ukrivdili ti kníže exilu
aè byl jsi pøemožen, nepøišels o sílu
Ty, který všechno víš, Ty pane hlubin králi
jsi lékaø úzkostí a utišuješ žaly
Ty, ktorý pronikáš svým zrakem arzenál
kde kovy pohøbené spí v tvrdém lùne skál
Ty, dáváš zloèincùm pod šibenicí klid
jenž drtí, ponouká a pobuøuje lid
Ty, abys zachránil nás z pozemského víru
nauèils míchati nás uhlí, ledek, síru
Ty lampo vyhnancù a objevitelù
jsi knìzem šibenic a spiklých mstitelù
Satane smiluj se nad dlouhou mojí bídou!