(Příběh dle skutečné události)
Já jednou šel, nevěděl sem kam
a potkal holku špinavou, řek jen pojď,
ať nejdu sám a šli sme chůzí houpavou.

Tam za rohem je starej bar
a ještě starší barmanskej povídá mi,
proč nejdeš tam, ten nápad nebyl zas tak zlej.
Židlí pár, na klavíru prach a všude kolem děsnej klid,
v rohu hrál tiše automat, ten kdysi dávno slavnej hit.

Tak mi napít dej, ať se to tu trochu hejbá,
dneska ještě nejdem spát.
Budem trochu žít, nakonec co jinýho zbejvá,
tak mi můžeš plnou dát.

Já bez peněz a hladověj řek mi,
jestli vážně chceš, jez a pij, jen mi slovo dej,
že už tu se mnou zůstaneš.
To vám byl ale divnej chlap jenom se usmál, jak tam stál.
Tohle snad ne, to vedle šláp,
žízeň je velká, tak sem to vzdal.

Tak mi napít dej, ať se to tu trochu hejbá,
dneska ještě nejdem spát.
Budem trochu žít, nakonec co jinýho zbejvá,
tak mi můžeš plnou dát.

Já jed a pil a pak pochopil komu že sem ten slib dal.
Mělo mi to dojít dřív, když se tak ďábelsky smál.

Tak mi napít dej, ať se to tu trochu hejbá,
dneska ještě nejdem spát.
Budem trochu žít, nakonec co jinýho zbejvá,
tak mi můžeš plnou dát.